Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz

Mineralogie Chotěbořska

27. 1. 2010

Nalezistě minerálů

 

a zkamenělin na

 

 Chotěbořsku

                                              

                                                        
                                                           Autor
                                           Jan Polívka                                                         
                                                                            2009 
       
     
 
            I Geologie a mineralogie Chotěboře
 
                                   Pegmatity,rudní žíly a zkameněliny u Chotěboře   
 
     Město vzniklo z původní osady na odbočce z Liběcké stezky (Žďár n.S. -Čáslav) na Havlíčkův Brod. První dochovaná písemná zpráva z r. 1265.Chotěboř je tvořena metamorfovanými horninami,především pararulami se silimanitem, ortorulami,malá tělesa dioritu a granity.V bývalém zatopeném lomu Na Kučerkách je lze vysledovat.Pozůstatky po těžbě rud (železné rudy,možný obsah stříbra) najdeme Z. od města (směr silnice Ke stříbrnému dolci). U města se nachází také uranové zrudnění,které bylo i krátkodobě těženo,(vyskytuje se V. od obce směrem k údolí Doubravy),dále drobné žíly pegmatitů max. dm. Rozměrů (JV část Doubravského údolí a prostor Z. od Chotěboře),nerosty kontaktní přeměny a aplitové žíly(prostor čističky odpadních vod).JV. až JZ. od Chotěboře prochází Dlouhá mez –pozůstatek po úzkém zálivu druhohorního moře ve kterém se vyskytují zkameněliny i zajímavé minerály.
 
 
             
 
 
 
 
 
Tato montanistická lokalita se nachází asi 500m Z.od města při polní cestě,která vede k chatám směrem na obec Klouzovy.Vpravo od ní v malých remízkách můžeme vidět haldy křemenné žiloviny.V dutinách se vyskytují pěkné drúzy krystalů křemene a křišťálu do 2 cm.Výplň mezi nimi někdy tvoří krásné ledvinité útvary hematitu.Tyto haldy se vyskytují i níže v lese nad potokem.Sulfidy kovů se vyskytují i 1 km JV od města při kontaktu ohebského krystalinika s moldanubikem.
 
 
                   
 
 
Asi nejznámější lokalitu tvoří Obolecká skála,která se nachází blízko výše uvedeného naleziště.Nalézá se asi 200 m od SZ. cípu obce.Jedná se o skalní rulový útvar ve kterém se vyskytují několikacetimetrové shluky granátu-almandinu.Někdy jej doprovází drobné krystaly skorylu.Ze skály se poměrně obtížne získávají,vyskytují se i úlomky hornin s granáty pod skalou nebo v blízkém korytu potoka.Na skále lze objevi t i železné rudy. Tato oblast je využívána k rekreaci a k lezení.Za 2.svět.války zde byla střelnice gestapa,pod kořeny lze objevit staré nábojnice podobně jako na předchozí lokalitě.
     V severní části skály se vyskytuje pegmatitová žíla o mocnosti asi 20 cm.V ní se vyskytují větší krystaly skorylu (do 2cm) a zelený apatit.
 
 
 C Zbytky po těžbě uranu,která byla zahájena v roce 1957,můžeme nalézt v údolí řeky Doubravy.Těžba probíhala jen krátce a v roce 1958 byla v likvidaci.Poté probíhaly jen
průzkumné práce.Dnes lze najít zabetonované vstupy do šachet,zbytky vrtů v lesích.Halda byla rozvezena a aplanována.Areál Geofondu slouží k rekreačním účelům.Minerály (např. pyrit) lze objevit při rozbíjení vrtů.Dříve se na haldách vyskytoval fluorit,ametyst,uranové slídy.Dnes je to nepravděpodobné.
 
 D Poslední lokalitou je Břevnická přehrada.V ní lze objevit šedé grafitické břidlice- grafit.
    Nálezy se vyskytly v západní části přehrady
 
 
 
                II.                Oblast jižně od Chotěboře
 
 
               Polymetalické zrudnění s obsahem stříbra a naleziště Au jižně od Chotěboře
 
                                       
 
      V  prostoru Počátky – Jitkov - Česká Bělá se nachází četné pozůstatky po středověkém dolování.Předmětem zájmu se staly rudy s obsahem stříbra,především stříbronosný galenit.Žíly jsou vázány na hydrotermálně přeměněné horniny.Historie dolování sahá až do 13.století.Vznik některých obcí je úzce spjat právě s nálezem těchto rud a jejich dolováním.Zdejší žíly jsou malých mocností (řádově cm – dm) a poměrně chudé na obsah kovů.Přesto lze na těchto lokalitách nalézt hezké ukázky minerálů.Další zajímavostí oblasti je výskyt zlata a těžkých minerálů v náplavech potoků.
 
       
 
 
 
 
 
A    První lokalita se nachází asi 100m z. od obce Počátky poblíž zemědělských stavení při polní cestě na osadu Nemojov.Zrudnění je vázáno na křemenné žíly prostupující šedo-zelenou hydrotermálně metamorfovanou horninu.Zrudněné žíly směřují zhruba v ose JV – SZ směrem k letišti u Dobkova.Galenit má zde namodralou barvu dokládající vyšší obsah stříbra.Z dalších minerálů lze najít pyrit,vzácně arsenopyrit a sfalerit.Rudní minerály lze objevit i na cestách mezi hospodářskými budovami,především pyrit.
 
         
                                                   galenit                                                                                   
 B     Východně nad obcí Počátky na hranici lesa a pole se nachází další lokalita,která byla sledována již ve středověku.Jedná se o pinkový tah s obvaly dlouhý asi 100 m,který se nachází vlevo na okraji lesa na na poli při polní cestě spojující obec Počátky a malou osadu Hájek.Pinkový tah je místy výrazný a dosahuje hloubek 2 m. Na tomto nalezišti se nachází podobný typ zrudnění jako na předchozí lokalitě.V okolí pinek lze nalézt drobně krystalizovaný křemen s velikostí krystalů do 1 cm.Na přilehlém poli po rozbití šedě zbarvených hornin s křemennými žílami lze nalézt především sfalerit ,pyrit a arsenopyrit. Galenit je zde méně častý.Na poli se nachází také zbytky strusek po zpracování těchto rud .
               
                                           
                                                             
    C   Naleziště zlata se nachází jz. od obce Počátky.Už ve středověku je zmínka o dolech na stříbro u obce Počátky.Je zmiňována i těžba zlata.Také dnes lze vcelku snadno zlato nalézt v potoce Bělá,který protéká z. a jz. od obce Počátky.Velikost zlatinek se nejčastěji pohybuje od 0,2mm do 2 mm.Vzácně se vyskytnou zlatinky do 5 mm.Zlato má tvar valounků,pokroucených útvarů,keříčků nebo plíšků. Největší koncentrace zlata jsou v melandrech potoka pod hájovnou směr Česká Bělá až do míst,kde je potok uměle regulován.Na jedno rýžování v místech s vyšší koncentrací zlata připadají průměrně 3 zlatinky. Spolu se zlatem lze v koncentrátu nalézt drobné granáty,které pocházejí z okolních světlých rul.Dále se zde vyskytuje rutil.Valounky a krystaly dosahují 3cm.V náplavu se dále nachází zelený epidot,vzácně apatit,pyrit,kyanit.
 
        Pozůstatky po těžbě zlata lze dodnes v přilehlém lese objevit.(prohlubně,koryta).Také
 u potoka se nacházejí pozůstatky po rýžování zlata.Jsou to hromady přerýžovaného stěrku a písku tzv.sejpy. Na kopci nad potokem se nachází výše uvedené stříbronosné pinkové tahy,odkud zlato pravděpodobně pochází.
 
 
     
 
 
     D Přístup k další lokalitě je po polní cestě,která odbočuje vlevo ze silnice směr Česká Bělá-Jitkov na kopci v. od obce Česká Bělá.Lze po ní dojet až do osady Hájek.Blízko se buduje obchvat obce.Po cca 700 m narazíme na okraj lesa,kde lze na haldách kamení a v obvalech nalézt galenitová zrna velikosti okolo1 cm,sfaleritové a pyritové žíly.Minerály lze objevit i na přilehlých polích.   
                     
                     
       E Při budování obchvatu obce Česká Bělá bylo archeology objeveno několik pozůstatků po středověkém dolování (štoly,obvaly).I zde byl nalezen pyrit a žíly galenitu v mocnosti do 1cm,zrna sfaleritu. Nejdůležitější zkoumaný středověký důlní a úpravnický areál se nacházel na výrazném hřbetu orientace S-J asi 1090 m ssv od farního kostela sv. Bartoloměje ve středu městyse a sice v rozmezí výšek 548-556 m. Silniční obchvat České Bělé průběh jedné z těchto struktur východně až severovýchodně od městyse přetínal.
 
 
 
                                        
     Na katastru Bělé se dnes nacházejí četné povrchové stopy těžby rud i rýžování zlata v podobě terénních tvarů jako jámy, obvaly, sejpy a pod. Jejich evidenci s báňsko historickým vyhodnocením provedl komplexně v 60. letech J. Koutek (týž 1960).Na této lokalitě jsem při budování obchvatu v blízkosti archeolog.-výzkumů našel asi 1 cm mocnou žílu galenitu,dále pyrit a sfalerit.
 
  
 
F Poslední lokalitou ,kterou jsem prozkoumal,jsou výrazně pozůstatky po těžbě stříbrných rud v na okraji lesa JV od osady Hájek.Na konci obce odbočíme mírně vlevo kolem rybníka a polní cestou do kopce pojedeme směr samota-vpravo od ní se rozprostírá komplex lesa,na jehož okraji lze tyto montanistické objekty nalezt.Ze všech výše jmenovaných lokalit jsou právě tyto pozůstatky po těžbě nejvíce patrné a výrazné.Hloubka jam dosahuje kolem 4 m.
     Z minerálů lza nalézt opět pyrit,galenit,méně často sfalerit.V žílovině se mohou objevit drobné krystaly křemene.
 
 
Závěr:
 
     Na všech lokalitách lze snadno minerály nalézt.Je nutné rozbíjet horniny s křemennými žilami.Rudy se často prolínají a zarůstají do sebe.Křemene je na lokalitách velké množství,zrudněny jsou pouze některé (bílý křemen často částečně krystalizovaný).
 V záhnědách se ruda nevyskytuje.Nejsou vyloučeny ani nálezy zbytků keramiky,popř. želízka na dobývání rud.
 
     Na nalezišti zlata je nutné síto (oka 4-5 mm),lopata a rýžovací pánev.Zlato obsahují hlubší části břehů potoka,kde na okraji koryta vznikají náplavy s většími kameny.Často u nich objevíme sejpy.Jílovité části a písek jsou téměř bez těžkých minerálů a zlato se v nich nevyskytuje.Zlatonosný je i dolní tok potoka Bělá u Samotína.Nadějná je i oblast západně od obce Česká Bělá.Zde můj průzkum bude pokračovat.